9. února 2011

Problémy se změnou stanov

Oficialni vyjadreni MV CR: Název: Občanská sdružení jako poskytovatelé sociálních služeb? Zdroj: Sociální služby Datum: 20.09.2010

V poslední době se některá občanská sdružení jako poskytovatelé sociálních služeb obracejí na MV ČR se žádostí o změnu stanov, ale obdrží negativní stanovisko. Za jakých podmínek může být tato právnická osoba poskytovatelem sociálních služeb? Při posuzování změny stanov občanského sdružení se Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") řídí kritérii vyplývajícími z ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon č. 83/1990 Sb."). Mimo jiné tak ministerstvo posuzuje, zda předložená změna stanov nezakládá důvody k odmítnutí registrace podle § 8 odst. 1 citovaného zákona. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že zákon č. 83/1990 Sb. vytváří prostor pro realizaci sdružovacího práva jako základního politického práva ve smyslu čl. 20 Listiny základních práv a svobod. V kontextu s touto ústavní úpravou je z působnosti zákona č. 83/1990 Sb. vyloučeno sdružování k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, jak vyplývá z § 1 odst. 3 písm. b) tohoto zákona. S ohledem na uvedené negativní vymezení působnosti zákona č. 83/1990 Sb. je tudíž nesporné, že hlavním cílem občanského sdružení nemůže být výdělečná činnost, ať již obecně výdělečná nebo podnikatelská, či odborná činnost spjatá s výkonem povolání. Občanské sdružení a jeho organizační jednotky s právní subjektivitou nelze proto z uvedeného hlediska ztotožňovat např. se zařízením sociálních služeb, nestátním zdravotnickým zařízením, soukromou školou či profesionálním uměleckým souborem, neboť by jejich "nezisková činnost" v rámci hlavní (zájmové) činnosti vždy de facto představovala činnost odbornou dle zvláštních zákonů. Zjistí-li ministerstvo, že dle předložené změny stanov hodlá občanské sdružení v rámci své hlavní činnosti poskytovat sociální služby v režimu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, nelze učinit jiný závěr než ten, že takový záměr je v rozporu s ustanovením § 1 odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb. V takovém případě nezbývá než uplatnit postup stanovený v § 11 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., tzn., že ministerstvo na zjištěné vady upozorní dotčené občanské sdružení, které je povinno uvedené vady odstranit do 60 dnů od doručení tohoto upozornění a ve lhůtě dalších 10 dnů o tom ministerstvo vyrozumět. Pokud by tak občanské sdružení neučinilo, byl by dán důvod k rozpuštění takového občanského sdružení ministerstvem. Z výše uvedeného plyne, že poskytování sociálních služeb občanským sdružením lze akceptovat pouze za podmínky, že dle stanov jde o jeho vedlejší činnost. Pro úplnost se poznamenává, že z konstrukce hlavní a vedlejší činnosti spolku ve smyslu současného pojetí vychází i návrh občanského zákoníku, jehož součástí je i úprava spolkového práva. Zároveň je třeba uvést, že ze stejných hledisek jsou přezkoumávány rovněž návrhy na registraci občanských sdružení. Jak se řeší případy, kdy zjistíte, že činnost občanského sdružení již neodpovídá původnímu záměru a je v rozporu s platnou legislativou? V případě, kdy faktická činnost občanského sdružení neodpovídá záměrům proklamovaným v jeho stanovách, které respektují zákonnou úpravu sdružovacího práva, tzn. též úpravu ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb., je dán důvod k uplatnění postupu ministerstva dle § 12 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb. Tehdy je občanské sdružení vyzváno, aby upustilo od činnosti, která neodpovídá jeho registraci v režimu zákona č. 83/1990 Sb. Pokračuje-li občanské sdružení v nedovolené činnosti, je ministerstvo povinno rozhodnout o jeho rozpuštění. Rozhodne-li se občanské sdružení ve spojitosti s výzvou ministerstva pro zánik dobrovolným rozpuštěním s tím, že jeho aktivity budou napříště realizovány např. v rámci zvláštní organizačně právní formy právnické osoby, jakou je obecně prospěšná společnost zřizovaná na základě zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, požaduje ministerstvo, aby bylo občanským sdružením zároveň informováno o předpokládaném časovém horizontu zániku. V této souvislosti je zohledněno, že možnost "transformace" občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost, stejně tak jako na jinou formu právnické osoby, zákon č. 83/1990 Sb. neumožňuje. Ve spojitosti s lhůtou stanovenou k odstranění nedovoleného stavu je tudíž třeba vytvořit přiměřený časový prostor pro majetkovou likvidaci občanského sdružení a založení příslušné právnické osoby, jež bude pokračovat v jeho aktivitách.

Vložit příspěvekDiskuse k tomuto článku

19. 3. 2012, 23:32   odpovědět
Kvis (Ing.Vlastimil Kvis)
Zdá se mi absurdní, aby obětavci nahrazující funkci státu v sociálních službách byli hnáni do o.p.s., která je mnohem náročnější a je určena velkým organizacím s mnoha desítkami zaměstnanců a až stovkami uživatelů. Jak může reagovat malinké občanské sdružení se sociální službou do deseti uživatelů? Nejspíše zanikne sociální služba, uživatelé budou doma vázat své nejbližší a stát bude vynakládat na příspěvky mnohem více, než dříve dotoval sociální službu. Ustanovení o výdělečné činnosti by mělo být chápáno z hlediska podnikání, živností apod., ale ne pro sociální služby. Nechť provedou zákonodárci patřičnou úpravu a povolí v zákoně o sdružování občanů vyjimku pro sdružení se sociálními službami (limit pro zneužití velkými poskytovateli sociálních služeb může být stanoven ročními výnosy či náklady např. do 1 milionu korun). A v neposlední řadě se pozastavme k důvodu negativních reakcí na stanovy od MVČR. Když se obíhaly ve zbytku roku 2006 či v následujících letech "povolovací razítka" a krajské úřady povolovaly registrace sociálních služeb, nikdo nesdělil, že občanské sdružení by mělo výdělečnou činnost a že registrace není možná. Naopak se stát radoval, že se našli obětavci a že dobrovolně bez žádného požitku či příjmu jdou do péče o lidi s postižením apod. Všimněme si, že oddělení na MVČR bylo v rámci úspory pracovních sil redukováno v poměru 3:1 a přitom by mělo "spravovat" stejný počet občanských sdružení. Tak potom poctivcům odmítají nově zapracované skutečnosti do věrných stanov a otevřeně doporučují novou právní formu obecně prospěšné společnosti. Přitom sami zbylí zaměstnanci MVČR si stěžují na nezvládnutelnou hromadu vyřizovaček ke konci roku, z kterých je patrné krátkodébé zakládání a po takřka týdnu rušené občanské sdružení za účelem "odklonu" financí. Kvalitě sociální služby o.p.s. nepřidá. A protože myšlenka transformace sdružení občanů na o.p.s. napadne každého odpovědného činovníka, MVČR rovnou sděluje, že není možná. Pak však v roce založení o.p.s. s maximální pravděpodobností vznikne finanční "díra". O dotace na MPSV se žádá zpravidla již během září předcházejícího roku. Nikde v dotazníku není uveden oddíl o předchůdci. Proto je nová o.p.s. pro dotační komisi na MPSV neznámá a dotací přispěje opatrněji, než kdyby mohla komise nahlédnout na vývoj dotací z minulosti.Z tohoto hlediska by se měl připravit právní předpis k transformaci o.s. na o.p.s., jde-li o poskytování sociálních služeb. Včetně možnosti transformace jmění. První část dotace na běžný rok dojde až k 31.3., takže na čtvrt roku provozu si musí poskytovatel buď půjčit v bance nebo se složit vlastními soukromými půjčkami, což by byl v o.p.s. problém.

Katalog neziskovek

Přihlášení do systému:

IČ: Heslo:
22. 5. 2012
Svátek má Emil.

Vyhledat fulltextem


Krátké zprávy

14. května 2012

Databáze neziskových organizací ve Zlínském kraji

Anketa

V tuto chvíli žádná anketa neprobíhá.

Kde se diskutuje